Pohlavně přenosné infekce

Virové pohlavně přenosné onemocnění

HIV/AIDS = syndrom získaného selhání imunity je smrtelné onemocnění spočívající v selhání obranyschopnosti lidského organismu proti řadě běžných nakažlivých nemocí a některých nádorů.

Původce: Virus HIV (human immuno deficiency virus).

Výskyt: v krvi, spermatu, v poševním sekretu, předmenstruačním výtoku a v mateřském mléku.

Přenos: Přenáší se pohlavním stykem, velmi často análním stykem, infikovanou krví a během těhotenství nebo při porodu od nakažené matky na plod či novorozence či během kojení.
Nepřenáší se slinami (líbáním), ani bodnutím hmyzem, běžným společenským kontaktem.

Průběh: Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá v téměř bezpříznakovém počátečním stádiu a dlouhé inkubační době. Bezpříznakoví jedinci představuji největší nebezpečí šíření infekce.

Léčba: Včasným léčením snadno dosáhnete tzv. nedetekovatelné virové nálože, což znamená, že přestanete být pro své okolí infekční a pravděpodobnost dalšího přenosu je malá. Přesto se doporučuje, především u rizikových sexuálních praktik (zejména anální styk), používat kondom. Léčbou výrazně snížíte pravděpodobnost, že se Vám rozvine onemocnění AIDS.

Chlamydiová infekce

Původce: Prvok Chlamydiatrachomatis.

Chlamydie jsou strukturálně velmi složité mikroorganismy a jejich růstový cyklus je nutí parazitovat v hostitelských buňkách. V současné době je to vůbec nejčastější sexuálně přenosnou infekcí. U žen způsobují záněty vnitřních pohlavních orgánů, u mužů záněty močové roury, které se projevují často jen velmi malými a snadno přehlédnutelnými příznaky.

Přenos: Pohlavním stykem a z matky na dítě.

Příznaky: Prvním příznakem může být bolestivý sexuální styk, svědění, pálení, nestandardní zápach, bolesti v podbříšku. U žen však často probíhá nákaza bez výraznějších příznaků.

Léčba: Antibiotika, chemoterapeutika.

Původce: Mikroskopický původce – gonokok Neisseriagonorrhoeae.

Přenos: Téměř výhradně pohlavním stykem (vaginálním, análním i orálním!).

Průběh: Kapavka vyvolává hnisavý zánět sliznic močového a pohlavního ústrojí. Kromě sliznic močové trubice a děložního hrdla postihuje také často sliznici konečníku nebo také oční spojivku. Při pokročilé neléčené nákaze však může vyvolat i postiženi jiných orgánů, kloubů, sliznice úst, nosu a hltanu. Vzácností nebývá v takových případech ani kapavčitá sepse – otrava krve.

Příznaky: Prvním příznakem u mužů bývá za tři až pět dni po rizikovém pohlavním styku pálení a řezání při močeni společně s hnisavým výtokem z močové trubice a zarudnutím jejího zevního ústí. Toto akutní stadium někdy může přejít do stádia chronického, kdy bolestivé příznaky vymizí, výtok se objevuje jenom ráno a šíří se z močového ústrojí na ústrojí pohlavní (chámovody, nadvarlata) s následným možným poškozením plodnosti. U ženy od nákazy do objevení se prvních příznaků uplyne průměrně pět až sedm dní, výtok a obtíže při močeni jsou však podstatně mírnější než u muže. To je také příčinou toho, že často více než polovina kapavčitých nákaz u ženy unikne pozornosti. Žena je v té době pochopitelně infekční a o své nemoci se často dozví, až když nakazí dalšího muže.

Léčba: Kombinace různých druhů antibiotik (gonokok je odolný vůči penicilinu). I po vyléčení kapavky jsou ještě nutná kontrolní vyšetřeni. Teprve opakovaná negativita těchto vyšetření na nepřítomnost gonokoka umožňuje prohlásit pacienta nebo pacientku za zcela vyléčené a zdravé.

Komplikace: Neléčená kapavka může vést k orgánovému poškození a ke vzestupu gonokoka do vyšších oddílů rodidel, což může vést až k neplodnosti.

Původce: BakterieTreponema pallidum

Přenos: do lidského organismu může vstupovat nejen při vaginálním pohlavním styku, ale i při kontaktech ústy nebo konečníkem.

Průběh:

1. stádium
V místech vstupu se asi za tři týdny utvoří tvrdý vřed. Jde v podstatě o ztrátu kožní nebo slizniční tkáně kruhového nebo oválného tvaru velikosti čočky až pětikorunové mince, výjimečně větší. Masově růžová spodina nekrvácí, výrazněji nebolí a má tužší, až chrupavkovitý podklad. Asi za dalších sedm až deset dní se přidruží nebolestivé zduření příslušných mízních uzlin. Tento vřed se za dva až tři týdny zahojí.

2. stádium
Za dalších tři až pět týdnů se začínají na různých místech těla objevovat syfilitické vyrážky. Ty mohou být tak rozličného charakteru a umístění, že by je měl posuzovat vždy odborný kožní lékař. V té době příjičný mikrob začíná pronikat do různých tkání celého těla.

3. stádium
Vzniká až po řadě několika let, po tzv. orgánové syfilidě. V dnešní době, kdy bývá nákaza zachycena a léčena již v prvních dvou stadiích, jsou tato orgánová poškození vzácností. Jedná se o poškození aorty, centrálního nervstva a jiných životně důležitých orgánů.
Komplikace: zákeřnost syfilitické infekce spočívá v tom, že v těhotenství proniká do krevního oběhu plodu a způsobuje tzv. vrozenou příjici.Těhotenství končí potratem nebo se narodí dítě syfilitickou infekcí trvale poškozené.

Komplikace: zákeřnost syfilitické infekce spočívá v tom, že v těhotenství proniká do krevního oběhu plodu a způsobuje tzv. vrozenou příjici.Těhotenství končí potratem nebo se narodí dítě syfilitickou infekcí trvale poškozené.

Léčba: klasický penicilin ve vysokých dávkách.

Při jakémkoli podezření na syfilis je nutné vyhledat lékařskou pomoc!

Patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen. Rakovině děložního čípku předcházejí před nádorové změny na děložním čípku, které jsou dobře zachytitelné při gynekologickém vyšetření v rámci screeningu, který se skládá z kolposkopického a cytologického vyšetření.

Původce: Lidský Papilomavirus (HPV) a to především jeho typ 16 a 18.

Přenos: K infekci virem HPV dochází přímým kontaktem kůže nebo sliznice v místech drobných trhlinek (erozí) při nechráněném sexuálním styku s infikovaným partnerem; méně často třením či dotykem a kontaktem kůže, u dětí je možný přenos z matky na plod během porodu.

Léčba: Nejlepší léčbou je samotná prevence, pokud ovšem dojde ke zjištění přítomnosti HPV viru ženy po cytologickém vyšetření, je odeslána na další speciální vyšetření a znovu se odeberou cytologické stěry. Při podezření na HPV virus se provádí biopsie (odběr tkáně z děložního čípku) a odeslání vzorku na cytologický rozbor. Dojde- li k průkazu viru, žena podstupuje operační zákrok – kolposkopii, kdy se v celkové anestezii odebere část děložního hrdla. Po zhruba šesti týdnech jde žena znovu na vyšetření, kde se udělají kontrolní stěry. Dále je pak sledována v intervalech 4 – 6 měsíců – další postup určuje lékař.

Původce: HPV = lidský papilomavirus (zkratka HPV pochází z anglického označení human papilloma virus) patří mezi viry, které napadají buňky lidské pokožky a sliznic.

Existuje více než 130 jeho typů, které jde rozdělit do dvou skupin:

1) HPV typy s nízkým rizikem = LOW RISK (LR) vyvolávají pouze lehké před-nádorové změny a tvorbu genitálních bradavic (např. typ 6 a 11)

2) HPV typy s vysokým rizikem = HIGH RISK (HR) vyvolávají vznik těžkých před-nádorových a nádorových změn na děložním čípku (např. typ 16 a 18).

Nejčastější oblasti výskytu bradavic u žen: malé a velké stydké pysky, v ústí močové trubice, konečníků a jeho okolí, klitorisu, pochvě, na čípku a na zadním rozštěpu velkých stydkých pysků.

Nejčastější oblasti výskytu bradavic u mužů: v konečníku a jeho okolí, ústí močové trubice, na žaludu, šourku a předkožce. Pozor především na záměnu s přirozeně se vyskytujících pupínků okolo žaludu.

Příznaky: tvorba špičatých kondylomů, svědění, olupování kůže, pálení a počínající tvorba bradaviček.

Vzhledem k tomu, že se bradavice nejčastěji přenášejí při sexuálním styku (tzn. přímým kontaktem kůže nebo sliznice – vaginálním, análním i orálním) znamená riziko jejich nákazou další důvod proč vždycky používat kondom. K přenosu však může dojít i při jiných nekoitálních aktivitách (např. orálním sexu), ani kondom tedy není dokonalou ochranou.

Léčba pomocí speciálních mastí rozhodně není levná záležitost, navíc trvá několik týdnů. Návštěva lékaře-gynekologa je nezbytná! V opačném případě neodborným zásahem riskujete masivní rozšíření bradavic, poškození dosud zdravých okolních sliznic a kůže, vznik komplikací a bolestivé trvalé následky.