Dávky

S tím, na jaké sociální dávky máte nárok, Vám mohou pomoci sociální pracovnice R-R (kontakty) nebo sociální poradce: ttps://www.uradprace.cz/web/cz/socialni-poradce,

Česká správa sociálního zabezpečení: https://www.cssz.cz/web/cz/uvod.

Dávky vázané na odvod nemocenského pojištění!

Dávky nemocenského pojištění se odvádějí na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Za zaměstnané na DPP (nad 10 000 Kč), DPČ (nad 3 000 Kč) a za pracovníky na HPP odvádějí zaměstnavatelé.

Ostatní lidé (OSVČ apod.) si musejí sociální pojištění hradit sami.

Ze sociálního pojištění je poté hrazeno:

• pracujícím na hlavní pracovní poměr (smlouvu) nebo na dohodu o pracovní činnosti, jejíž „rozhodný“ měsíční příjem je vyšší než 3 000 Kč,
• majícím výdělek na dohodu o provedení práce vyšší než 10 000 Kč,
• samostatně výdělečně činným doplácejícím si nemocenské pojištění.

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny.

Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny (od 1. 7. 2019 byla zrušena tzv. karenční doba, což v praxi znamená, že náhrada mzdy, platu či odměny přísluší i za první 3 takovéto dny). Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá doba zaměstnání, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění stanoveno jinak.

Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů s mezinárodních smluv sdělením. Redukční hranice k 1. 1. 2024 činí:

1. redukční hranice                1 366 Kč
2. redukční hranice                2 199 Kč
3. redukční hranice                4 097 Kč

Nemocenské náleží rovněž osobě po skončení pojištění, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání. Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin a v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky.

Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně. Pojištěnec nemá nárok na nemocenské ani v případě, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.

O postupu při uplatnění nároku na nemocenské se více dozvíte zde: https://www.cssz.cz/web/cz/uplatnovani-naroku-a-vyplata-davek-nemocenskeho-pojisteni#PNEM

O výplatě dávek nemocenského pojištění se více dozvíte zde: https://www.cssz.cz/web/cz/uplatnovani-naroku-a-vyplata-davek-nemocenskeho-pojisteni#VYPLATA

http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/nemocenske.htm

Základní informace

Ošetřovné je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle nemocenského, dlouhodobého ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Ošetřovné zaměstnanci také náleží z důvodu, kdy musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje sama, onemocněla.

Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel.

OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění, nárok na ošetřovné nevzniká.

Podmínky nároku

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že zaměstnanec je takzvaně nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci a zaniká dnem skončení doby zaměstnání.

Další podmínkou nároku  na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, a to vystavením Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče).

Podání žádosti

Nárok na dávku se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče), který vystaví ošetřující lékař. Zaměstnanec ho neprodleně předá svému zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu dávky předá dále příslušné OSSZ. Tím je podaná žádost o ošetřovné.

Nárok na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení uplatňuje zaměstnanec tiskopisem Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy), který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B tiskopisu a předá je neprodleně svému zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu dávky předá dále příslušné OSSZ.

Potřebné doklady a tiskopisy

Při onemocnění dítěte nebo jiné fyzické osoby, při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče), který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, v případě nařízení karantény i orgán ochrany veřejného zdraví (dále jen ošetřující lékař). Tiskopis má 2 propisovací díly. Při vzniku potřeby ošetřování předá ošetřující lékař pojištěnci (popř. osobě, která onemocněla, byla jí nařízena karanténa) první díl tohoto rozhodnutí, a to:

• I. díl – Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) – žádost o ošetřovné, kterým zaměstnanec uplatňuje nárok na ošetřovné a po doplnění části B předá I. díl svému zaměstnavateli.
  Pro výplatu dávky musí zaměstnanec ještě doložit trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá
• II. dílem – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který zaměstnanci předá ošetřující lékař (orgán ochrany veřejného zdraví) při ukončení potřeby ošetřování; ošetřující lékař může rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování nejvýše tři kalendářní dny dopředu ode dne, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování (péče) pominula, resp. pomine.
• Potvrzením o trvání potřeby ošetřování (péče) v případech, kdy ošetřování trvá delší dobu. Tento tiskopis ošetřující lékař vystaví i v případě vystřídání ošetřujících osob, a to ke dni, který předchází dni, od kterého ošetřování (péči) přebrala jiná osoba.

Tyto tiskopisy předává zaměstnanec neprodleně svému zaměstnavateli.

Vystřídání ošetřujících osob

Pokud se ošetřující osoby střídají, zaměstnanec, který ošetřoval člena domácnosti (převzal péči) jako druhý v pořadí, uplatní nárok na ošetřovné tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči), který též obdrží na kterékoliv OSSZ. Na tomto tiskopise vyplní požadované údaje a přiloží II. díl – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který mu vystaví ošetřující lékař. Tiskopis musí být podepsán i osobou, od které přebírá ošetřování (péči). Tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli.

Řízení o nároku, lhůty a vydání rozhodnutí

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv. zkráceném řízení).

Pokud nebyly podmínky pro nárok na ošetřovné splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.

Výpočet a výše dávky

Základem pro výpočet ošetřovného je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období – zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. potřeba péče). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše ošetřovného:

• od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV.

Výplata dávky

Maximálně lze ošetřovné čerpat 9 dní. Výjimkou jsou případy, kdy je rodič samoživitel. Ten může čerpat ošetřovné až 16 dní, pokud se stará o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku. Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou v průběhu 9 dní (resp. 16 dní) jednou v ošetřování vystřídat.

Dávku vyplácí OSSZ (příslušná podle sídla zaměstnavatele či jeho účtárny), a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byly doručeny řádně vyplněné podklady.

Způsob výplaty si určuje příjemce dávky. Peníze se vyplácejí buď na bankovní účet, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady. Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Také změnu adresy pro výplatu nemocenských dávek poštou je nutné OSSZ neprodleně oznámit. Doporučujeme využít formulář „Žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění /vyjma nemocenského/“

Povinnosti

Pojištěnec nebo jiný oprávněný, popřípadě příjemce dávky, je povinen hlásit jak důvod zániku nároku na dávku, tak i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Nesouhlas s rozhodnutím a opravné prostředky

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala. O odvolání rozhoduje ČSSZ.

Další související informace

Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven. Principy zdravotního pojištění jsou jiné než v sociálním pojištění, proto je nutné se na práva a povinnosti s ním související informovat vždy u zdravotní pojišťovny, u které je dotyčný registrován.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny. Zaměstnanci se při vyřízení žádosti o dávku obracejí na svého zaměstnavatele (a to i bývalého), který zajistí předání žádosti a dalších podkladů důležitých pro rozhodnutí o dávce příslušné OSSZ.

Zaměstnanci nevzniká nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobé ošetřovnénebo na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila, byla přijata do ústavní nebo lázeňské péče, a nemůže tak o dítě pečovat nebo z důvodu péče o toto dítě má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu a v den vzniku potřeby ošetřování (péče) a je zaměstnancem a v zaměstnání, které zakládá účast na pojištění, nečerpá mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok; je-li vykonáváno více těchto zaměstnání souběžně, musí být podmínka splněna alespoň v jednom zaměstnání, nebo je osobou samostatně výdělečně činnou a vykonává samostatnou výdělečnou činnost; při souběžném výkonu zaměstnání, které zakládá účast na pojištění, se k podmínce nepřihlíží.

Odbornou pomoc a informace vztahující se ke konkrétní situaci občana poskytnou odborníci kterékoli OSSZ spadající pod příslušnou ÚSSZ  v místě jeho bydliště a call centra na telefonním čísle 800 050 248.

Zdroj: https://www.cssz.cz/web/cz/osetrovne

Základní informace

Peněžitá pomoc v mateřství je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle nemocenského, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).

Peněžitá pomoc v mateřství náleží v zásadě v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Podmínky nároku

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku – být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele. V období dvou let lze sčítat doby z různých pojištění (zaměstnání).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství tak může nastat i z ochranné lhůty.

Otec dítěte/manžel

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ). K dohodě je třeba připojit ještě tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, který je k dispozici i na každé OSSZ. Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství u mužů činí jen 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání, u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).

Podání žádosti

Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8–6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama.

• Žádost o dávku podává:
  zaměstnankyně (zaměstnanec) před nástupem na čerpání dávky u svého zaměstnavatele (ten ji předá příslušné OSSZ),
• OSVČ u příslušné OSSZ.

Potřebné doklady a tiskopisy

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. Tiskopis předá pojištěnec svému zaměstnavateli na základě žádosti o dávku zaměstnavatel poskytuje ženě mateřskou dovolenou dle zákoníku práce.

Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj. 37 týdnů, musí po uplynutí 28 týdnů doložit na OSSZ čestným prohlášením o této skutečnosti.

Otec dítěte/manžel

• písemná dohoda, že bude o dítě pečovat, uzavřená mezi ženou/matkou dítěte – v dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ).
• tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče

Výpočet a výše dávky

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.

Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV

Výplata dávky

Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8–6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu. V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok. Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.

Otec dítěte/manžel

Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat. Do nich se započítává doba, kdy případně pobírala peněžitou pomoc v mateřství matka, kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy dávka náleží výhradně matce

ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. Způsob výplaty si určuje příjemce dávky. Výplata se provádí na bankovní účet nebo složenkou na adresu bydliště. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady. Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Také změnu adresy pro výplatu nemocenských dávek poštou je nutné OSSZ neprodleně oznámit. Doporučujeme využít formulář „Žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění /vyjma nemocenského/“

Povinnosti

Oprávněný příjemce dávky je povinen hlásit všechny skutečnosti rozhodné pro vznik, zánik, trvání nebo změnu nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Také změnu adresy pro výplatu nemocenských dávek složenkou je nutné OSSZ neprodleně oznámit.

Nesouhlas s rozhodnutím a opravné prostředky

Při nesouhlasu se zaslaným oznámením, lze podat písemnou žádost příslušné OSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky. V žádosti je třeba uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení a požádat o vydání rozhodnutí o dávce. Proti rozhodnutí lze podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů po jeho doručení) odvolání, a to prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala. O odvolání následně rozhoduje regionální pracoviště ČSSZ.

Další související informace

Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven. Principy zdravotního pojištění jsou jiné než v sociálním pojištění, proto je nutné se na práva a povinnosti s ním související informovat vždy u zdravotní pojišťovny, u které je dotyčný registrován.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny. Zaměstnanci se při vyřízení žádosti o dávku obracejí na svého zaměstnavatele (a to i bývalého), který zajistí předání žádosti a dalších podkladů důležitých pro rozhodnutí o dávce příslušné OSSZ.

Studentky

Studium se nepovažuje za dobu pojištění. Studentce, pokud by nastupovala na peněžitou pomoc v mateřství v době studia, z tohoto důvodu nárok na dávku nevznikne. Ode dne porodu mají studentky nárok na rodičovský příspěvek, dávku státní sociální podpory, kterou vyplácí ÚP ČR.

Doba studia se může započítat do pojištění jen v případě, kdy studentka úspěšně školu ukončí a poté nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia – pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem). Za těchto podmínek se studium dá započítat pro získání doby pojištění pro dávku i muži, který po úspěšně ukončeném studiu navazuje zaměstnáním. Dřívější dobu studia, na kterou nenavazuje zaměstnání, nelze započítat, byť by bylo úspěšně ukončeno.

Nezaměstnaní v evidenci ÚP ČR

Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk – dávku státní sociální podpory. S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by nezaměstnaným vznikl pouze v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání, po splnění zákonem stanovených podmínek.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (DPP)

Tento typ pracovního vztahu nárok na čerpání peněžité pomoci v mateřství zakládá, pokud zúčtovaný měsíční příjem přesahuje částku 10 000 Kč a jsou splněny ostatní podmínky nároku na dávku. Z dohody o provedení práce ale neplyne ochranná lhůta. Pokud je zúčtovaný měsíční příjem maximálně 10 000 Kč, nevznikne nemocenské pojištění a ode dne porodu ženě vzniká nárok na rodičovský příspěvek. S žádostí o něj se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště.

Zdroj a více informací: https://www.cssz.cz/web/cz/penezita-pomoc-v-materstvi

Příspěvek na péči

Jde o dávku určenou osobám odkázaným na pomoc jiné osoby kvůli svému zdravotnímu stavu. Výše příspěvku se odvíjí od věku a stupně závislosti (což se posuzuje na základě zvládání běžných denních činností jako je stravování, oblékání, péče o hygienu apod.).

Pro osoby do 18 let věku činí výše příspěvku na péči za kalendářní měsíc:

• 3 300 Kč, jedná-li se o I. stupeň (lehká závislost)
• 6 600 Kč, jedná-li se o II. stupeň (středně těžká závislost)
• 13 900 Kč, jedná-li se o III. stupeň (těžká závislost)
• 19 200 Kč, jedná-li se o IV. stupeň (úplná závislost)

Pro osoby starší 18 let věku činí výše příspěvku na péči za kalendářní měsíc:

• 880 Kč, jedná-li se o I. stupeň (lehká závislost)
• 4 400 Kč, jedná-li se o II. stupeň (středně těžká závislost)
• 12 800 Kč, jedná-li se o III. stupeň (těžká závislost)
• 19 200 Kč, jedná-li se o IV. stupeň (úplná závislost)

Příspěvek na péči je nenárokový a lze o něj požádat na spádové pobočce Úřadu práce dle místa bydliště žadatele.

Žadatelem se rozumí osoba, která danou pomoc potřebuje (např. není schopna z důvodu zdravotních obtíží se sama dopravovat k lékaři, nakoupit si, pečovat o hygienu apod.). Tato osoba musí už v době podání uvést poskytovatele péče (může jím být osoba blízká – syn, dcera apod., poskytovatel sociální péče – domov seniorů, odlehčovací služby apod.).

Povinnosti žadatele a jím určených poskytovatelů péče:

• vyplnit příslušné formuláře k žádosti o příspěvek na péči,
• umožnit sociální pracovnici provést sociální šetření přímo v místě bydliště žadatele,
• doložit lékařské zprávy žadatele.

Tento příspěvek nezávisí na výši příjmů žadatele ani poskytovatelů péče.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-peci

Existují tři druhy dávek v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Příspěvek na živobytí

• Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu.
• Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
• Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.
• Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.
• Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
• Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
• Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
• Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Uvedené neplatí pro osobu, která je:

– výdělečně činná (alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně a má příjem z této činnosti),

– účastna v projektech organizovaných Úřadem práce ČR,

– s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,

– vykonala veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,

– starší 68 let,

– poživatelem starobního důchodu,

– invalidní ve 2. a 3. stupni invalidity,

– pobírá peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství,

– rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírá rodičovský příspěvek,

– rodičem, který z vážných důvodů nemůže umístit dítě v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,

– osobou pečující o dítě ve věku do 10 let s nárokem na příspěvek na péči v 1. stupni,

– osobou pečující osobu s nárokem na příspěvek na péči ve 2. až 4. stupni,

– poživatelem příspěvku na péči ve 2. až 4. stupni,

– nezaopatřeným dítětem,

– uznána dočasně práce neschopnou,

– práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

– zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti.

• U osoby, která vykonala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, bude částka živobytí navýšena o 865 Kč.
• Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).

Doplatek na bydlení

• Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
• Dávka je poskytována vlastníku užívajícímu byt, nebo jiné osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu.
• Dávku lze také poskytnout vlastníku stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, která splňuje zákonem dané stavebně technické standardy kvality bydlení.
• Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení).
• Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.
• Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i v případě, že příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.
• Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc

Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací:

1. Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
2. Postižení vážnou mimořádnou událostí
   a. živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod., dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 72 900 Kč,
   b. jiná událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb, dávku lze poskytnout až do výše 20násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 97 200 Kč, v rámci 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 48 600 Kč.
5. Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 48 600 Kč.
6. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 19 440 Kč.

Nárok na všechny dávky v hmotné nouzi máte pouze v případě, že vaše příjmy nedosahují životního minima.

Počítá se nejen příjem z práce a podnikání, ale i sociální dávky nebo jednorázové příjmy (prodej bytu nebo auta, výplata pojistky, daňové přeplatky, odměna za darování krve atd.) vyjma např. příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek; peněžní pomoci obětem trestné činnosti; podpory z prostředků nadací a spolků; příspěvku na péči apod.

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částky životního minima v Kč za měsíc:

• pro jednotlivce 4 860 Kč
• pro první dospělou osobu v domácnosti 4 470 Kč
• pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 4 040 Kč
• pro nezaopatřené dítě ve věku
• do 6 let 2 480 Kč;
• 6 až 15 let 3 050 Kč;
• 15 až 26 let (nezaopatřené) 3 490 Kč,
• Existenční minimum 3 130 Kč.

Dále se žadatel musí snažit najít si práci či jiný zdroj příjmů, také musí počítat s možným prodáním cenného majetku. Výše příspěvku se odvíjí od existenčního a životního minima. Oproti podpoře v nezaměstnanosti jsou tyto dávky vázány na konkrétní životní situaci.

Další informace a zdroj: https://www.mpsv.cz/pomoc-v-hmotne-nouzi

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan s bydlištěm na území ČR, který za poslední dva roky pracoval, staral se o dítě do 4 let nebo pobíral invalidní důchod třetího stupně po dobu alespoň 12 měsíců. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena pouze uchazečům o zaměstnání (evidovaným krajskou pobočkou Úřadu práce).

Podmínku předchozího zaměstnání lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, za kterou se považuje doba:

• přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
• osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
• osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
• výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
• osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),
• trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona o nemocenském pojištění.
  Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena osoba, která:
• je v dočasné pracovní neschopnosti,
• pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnu po porodu,
• vykonává jiné než tzv. nekolidující zaměstnání (tzn. na dohodu o pracovní činnosti či hlavní pracovní poměr, jejíž výše měsíční mzdy nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tzn. do 5 500 Kč),
• pobírá invalidní důchod III. stupně,
• vykonává trest odnětí svobody.

Podpora v nezaměstnanosti přísluší uchazečům o zaměstnání, kteří už „mají něco odpracováno“, nebo třeba matkám po rodičovské dovolené.

Jaké jsou konkrétní lhůty?

Za poslední 2 roky musíte mít odpracováno (s účastí na důchodovém pojištění) alespoň 12 měsíců. Pokud jste tedy absolvovali třeba pracovní poměr na dobu určitou jednoho roku, tak po jeho skončení máte nárok na podporu. Bez ohledu na to, jestli jste pracovali i před tím, nebo zda jste byli po čas onoho roku také v pracovní neschopnosti.

Podpora v nezaměstnanosti se bere po dobu maximálně 5-11 měsíců (podle věku uchazeče o zaměstnání dosaženého ke dni podání) a lze ji obnovit 6měsíčním zaměstnáním, případně alespoň 3měsíčním, pokud jste původně nevyčerpali celou podpůrčí dobu.

Základní délka pobírání podpory je maximálně 5 měsíců, to platí pro uchazeče o zaměstnání, kterým je méně než padesát let.

Pro uchazeče od 50 do 55 let je pak délka podpůrčí doby maximálně 8 měsíců

Pro uchazeče od 55 let výše je to 11 měsíců.

Pokud dojde k ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti, ať už kvůli vyřazení z evidence po nalezení zaměstnání, nebo po uplynutí podpůrčí doby, lze získat podporu znovu, záleží však na okolnostech: Po vyčerpání celé podpůrčí doby musíte odpracovat alespoň 6 měsíců, abyste měli nárok na novou podpůrčí dobu (musíte samozřejmě splňovat i kritérium odpracovaných 12 měsíců za poslední 2 roky). Po vyčerpání necelé podpůrčí doby stačí, když odpracujete 3 měsíce, a budete mít nárok opět na plnou délku podpůrčí doby. Po vyčerpání necelé podpůrčí doby a neodpracování ani 3 měsíců můžete dočerpat zbytek podpůrčí doby. Procentuální výše podpory se počítá z vašeho průměrného čistého příjmu – první a druhý měsíc dostanete 65 %, třetí a čtvrtý už jen 50 % a dále pak už pouze 45 % vašeho čistého výdělku, a to jen pokud se vejdete do maximálních limitů.

To všechno ale platí, pouze pokud jste dostali výpověď, zrušili pracovní poměr okamžitě, protože vám zaměstnavatel neplatil, nebo rozvázali pracovní poměr dohodou, kde se zaměstnavatel přiznal k tomu, že důvodem pro dohodu je vaše nadbytečnost.

V případech, kdy dáte výpověď sami, nebo ukončíte pracovní poměr dohodou bez závažných důvodů, vám přísluší pouze 45 % čisté mzdy po celou dobu pobírání podpory. Přivýdělek při pobírání podpory není možný.

Zdržení výplaty podpory kvůli odstupnému:

Pokud dostanete ve svém zaměstnání odstupné, nebudete dostávat podporu tolik měsíců, za kolik jste ho dostali. Pokud tedy dostanete trojměsíční odstupné, tak vám podpora přijde až za 4. měsíc, na což je dobré pamatovat vzhledem k ekonomickému zabezpečení sebe a případně rodiny.

Kdo na podporu nemá nárok:

Na podporu v nezaměstnanosti nemá typicky nárok ten, kdo nesplní pravidla pro její přiznání, tedy neodpracoval alespoň 12 měsíců s účastí na sociálním pojištění za posledních 24 měsíců.

• Můžete tak pracovat třeba 10 let na DPP do 10 000 Kč měsíčně a na podporu mít nárok nebudete…
• Dále na podporu nemá nárok uchazeč, který byl z práce vyhozen kvůli obzvláště hrubému porušení předpisů vztahujících se k výkonu práce.
  Obecně platí, že pokud budete vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání, nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti!
  Zdroj: https://www.mpsv.cz/-/evidence-uchazecu-o-zamestnani-a-podpora-v-nezamestnanosti

Obecné informace

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě/rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením.

Žádost se podává na dobu neurčitou.

V současné době je umožněno prokazovat čtvrtletní náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy rodiny jen dvakrát ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období šesti měsíců . Povinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 1. a 3. kalendářní čtvrtletí  (pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve druhém a čtvrtém kalendářním čtvrtletí). Nepovinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 4. a 2. kalendářní čtvrtletí (pro nárok na příspěvek na bydlení v prvním a třetím kalendářním čtvrtletí), pokud žadatel o příspěvek na bydlení nabude dojmu, že se mu v tomto kalendářním čtvrtletí zvýšily náklady na bydlení, případně snížil příjem rodiny a může to mít vliv na dosažení vyšší výše příspěvku na bydlení. Nepovinně dokládané příjmy a náklady na bydlení za 4. čtvrtletí kalendářního roku je třeba Úřadu práce doložit nejpozději do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Nepovinně dokládané příjmy a náklady na bydlení za 2. kalendářní čtvrtletí je třeba Úřadu práce doložit nejpozději do 31. července daného kalendářního roku.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Obecné informace k dávkám státní sociální podpory: https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-2

Vznik nároku

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu, osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce a podnájemce bytu a rovněž vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jestliže
a. jeho náklady na bydlení přesahují 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň
b. těchto 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Další podmínky nároku

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá.

Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Uvedené podmínky se v roce 2022 týkají i vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci.

Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo.

Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.

Každá osoba může být v daném kalendářním měsíci pro účely příspěvku na bydlení posuzována pouze k jednomu bytu. Přestane-li osoba byt užívat v průběhu kalendářního měsíce (přestěhuje se), přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce.

Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. U stavby pro individuální či rodinnou rekreaci je pro nárok na příspěvek na bydlení nutné splnění standardů podle vyhlášky o technických požadavcích na stavby, stavba musí mít povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě, rovněž musí mít záchod.

Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení.

Pro účely poskytování příspěvku na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které užívají byt. Vždy se však společně posuzují rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé a partneři.

Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

Náklady na bydlení tvoří:
a. u nájemních bytů nájemné,
b. u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona | Kč
jedna nebo dvě | 3 571
tři | 4 669
čtyři a více | 5 632

Dalšími náklady u všech bytů jsou náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. V případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb.

Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona | Kč
jedna nebo dvě | 1 843
tři | 2 411
čtyři a více | 2 979

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Do nákladů na bydlení se započítávají:

a. náklady uhrazené a doložené oprávněnou osobou nebo některou ze společně posuzovaných osob (včetně příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn a příspěvku na úhradu nákladů za teplo hrazených státem), pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila,

b. 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila. Výjimku tvoří situace, kdy celá rodina (stejný okruh společně posuzovaných osob) žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení. V tomto případě se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Do nákladů na bydlení se započítávají částky záloh i doplatků na jednotlivé položky nákladů (a to i v případě, že doplatky se týkají období delšího, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují). Byl-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují naopak vrácen přeplatek na nákladech na bydlení, snižují se doložené náklady na bydlení o tuto částku v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení přeplatku došlo (a to rovněž bez ohledu na to, za jaké období byl přeplatek vrácen).

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Jsou stanoveny z nájemného, u vlastníků (družstevníků) pak z tzv. srovnatelných nákladů a cen služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich bydlících.

Výše částek normativních nákladů na bydlení činí od 1. ledna 2024:
a. pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy

b. pro bydlení v družstevních bytech, bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu (věcné břemeno) a bytech vlastníků

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.
Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydleni

Porodné je jednorázová dávka, která je určena jako příspěvek na náklady související s porodem a narozením dítěte, jde o dávku příjmově testovanou a vyplácí se v pevných částkách.

Nárok na porodné má žena, která porodila první nebo druhé živě narozené dítě. Pokud matka zemřela, může splnit nárok na tuto dávku i otec dítěte.

Nárok na porodné má za stejných podmínek i osoba, která převzala dítě mladší 1 roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Obecné informace k dávkám státní sociální podpory: https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-2

Vznik nároku

Porodné je příjmově testovanou dávkou, na kterou má nárok žena, která porodila své první nebo druhé živě narozené dítě.

Rozhodný (čistý) příjem rodiny v kalendářním čtvrtletí před narozením nebo převzetím dítěte musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu se nezapočítává přídavek na (starší) dítě.

Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě nebo děti porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky na porodné, které však nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. Podmínka prvního či druhého živě narozeného dítěte však musí být splněna i u otce dítěte.

Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší 1 roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a toto dítě je prvním nebo druhým dítětem této osoby. Nárok na porodné při převzetí dítěte náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci téhož dítěte.

Porodné náleží v rodině maximálně dvakrát, a to buď na první nebo druhé živě narozené dítě nebo na první nebo druhé dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů nebo kombinaci narozeného a převzatého dítěte.

Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.

Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte nebo dnem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, přičemž dnem převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti, o dávku lze žádat až 1 rok zpětně (ale podmínky nároku musí být vždy splněny k datu narození/převzetí dítěte).

Zdroj: https://www.mpsv.cz/-/porodne

Přídavek lze čerpat na dítě od narození až do 18 let a poté případně až do 26 let pokud studuje. Jedná se o dávku nezaopatřeného dítěte: za nezletilé dítě podává žádost rodič, nezaopatření zletilí od 18 do 26 let si podávají žádost sami.

Nárok na přídavek na dítě vzniká, pokud příjem rodiny nepřekročí 3,4násobek životního minima rodiny. To se vypočítává jako součet částek životního minima členů rodiny, jednoduše ho zjistíte v naší kalkulačce.

Měsíční výše přídavku na dítě dle věku dítěte:

• do 6 let – 830 Kč
• od 6 do 15 let – 970 Kč
• od 15 do 26 let – 1 080 Kč

Přídavek se navyšuje o 500 Kč, pokud má některá ze společně posuzovaných osob příjem: Pro zvýšenou výměru se zohledňuje příjem ze zaměstnání (který dosahuje alespoň výše částky životního minima jednotlivce), příjem z podnikání, nemocenská, důchod nebo podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na péči o osobu do 18 let nebo rodičovský příspěvek.

Měsíční výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře dle věku dítěte:

• do 6 let – 1 330 Kč
• od 6 do 15 let – 1 470 Kč
• od 15 do 26 let – 1 580 Kč

Zdroj, dále např. jak podat žádost online apod. naleznete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/pridavek-na-dite

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávkou rodiče, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.

Rodič může volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku. Pro volbu měsíční výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte, pokud lze alespoň jednomu z rodičů stanovit. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.

Příjmy rodiče nejsou u této dávky sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností. Po dobu, kdy je výdělečně činný nebo po dobu studia musí však zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

Obecné informace k dávkám státní sociální podpory: https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-2

Vznik nároku

Děti narozené do 31. prosince 2023

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 450 000 Kč.

Děti narozené ode dne 1. ledna 2024

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 350 000 Kč, nejdéle do 3 let věku tohoto dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 Kč.

Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem.

Podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky musí být splněna u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.

Při podání žádosti rodič volí i měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku. Pro stanovení výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

Jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše.

Pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, nebo při podání žádosti rodič nedoložil výši denního vyměřovacího základu, nebo je-li 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nižší než 13 000 Kč, rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 13 000 Kč měsíčně.

V případě pobírání rodičovského příspěvku na 2 a více společně narozených dětí, se zvyšuje výše volby max. výše měsíčního čerpání rodičovského příspěvku na 1,5 násobek stanovených částek, tj. na 1,5 násobek 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, resp. 1,5 násobek částky 13 000 Kč, tj. 19 500 Kč měsíčně.

Další podmínky nároku

Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců od poslední volby.

Pokud v rodině dojde ke změně osob, které jsou posuzovány jako rodiče, a dojde-li tím ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek od následujícího kalendářního měsíce podle nově splněných podmínek.

Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v kalendářním měsíci, v němž:

a. dítě se narodilo,
b. rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
c. osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu,
d. dítě dovršilo věk 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek,
e. dítě nebo rodič zemřeli,
f. rodič převzal do péče vlastní dítě, které předtím bylo na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jiné osoby nebo bylo umístěno v ústavu nebo bylo více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravotnického zařízení.
Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:
a. dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin v kalendářním měsíci,
b. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
c. zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
d. dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud jeho oba rodiče nebo osamělý rodič jsou osobami závislými na pomoci jiné osoby ve stupni III a IV,
e. rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje,
docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

Příjem rodiče není sledován. Při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, pouze je-li vyšší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami.

Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce poskytování lůžkové péče. To se netýká situace, kdy jde o dítě umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče spolu s rodičem, který o ně osobně celodenně a řádně pečuje.

V případě, že rodič přestane pečovat o jedno nebo více dětí z dětí společně narozených, dojde k přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. Pokud by při novém posouzení nároku na rodičovský příspěvek bylo zjištěno, že z důvodu rozdělení nebo sloučení společně narozených dětí již byla přečerpána celková výše rodičovského příspěvku, nepovažuje se tato situace za přeplatek na dávce. V případě, že rodič přestane pečovat o jedno nebo více dětí z dětí společně narozených z důvodů úmrtí dítěte/dětí a rodič nadále pečuje jen o jedno dítě, může požádat o odstranění tvrdosti zákona, pokud bude jeho žádosti vyhověno, nedojde k přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. O této žádosti rozhoduje ministr práce a sociálních věcí.

Splňují-li podmínku péče o totéž dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

Nárok na rodičovský příspěvek zaniká vyčerpáním celkové částky rodičovského příspěvku, dovršením čtyř let věku dítěte (pro děti narozené do 31. prosince 2023), a do třech let věku dítěte (pro děti narozené ode dne 1. ledna 2024) nebo posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě (tj. do rodiny se narodilo další dítě nebo bylo převzato mladší dítě), a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náleží doposud na starší dítě. Rodič, kterému zanikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině, nebo z důvodu vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství na další nejmladší dítě v rodině, má nárok na jednorázovou výplatu částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině. Podmínkou jednorázové výplaty částky je, že alespoň jednomu z rodičů lze k datu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině stanovit denní vyměřovací základ nebo že je některý z rodičů k tomuto datu osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Jednorázová výplata částky se rodiči vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, v kterém rodič ohledně narození nejmladšího dítěte v rodině splnil ohlašovací povinnost. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/-/rodicovsky-prispevek